kupředu a nebo nazpět?

9. června 2011 v 11:06 | Lunae |  téma týdne
Téma tohoto týdne je ,,stroj času" a já si tak říkám ,že kdyby taková věc existovala , možná ,že by přinesla spoustu dobrého ,ale i zlého.Dala by se dobře využít ,ale všichni víme , že by byla spíše zneužita ,,mocnými", těmi kteří mají potřebu se nad někoho vyvyšovat , někomu vládnout proti vůli těch ,kterým vládnou.Jsou chyby v minulosti každého z nás a touhou snad každého je ,aby mohl ty chyby vymazat, napravit ,aby se mohl vrátit časem a změnit běh údálostí.

Poslední dobou mě čas děsí:uvědomila jsem si ,že jsem svoje dětsví vlastně ani moc nezažila.Totiž ,abych to vysvětlila :jako malá jsem si hrávala buďto s dětmi staršími (a to jen občas) , s klukama , v blízkosti dospělých ,ale byla jsem nejčastěji sama.Nevadilo mi to , byla jsem odjakživa zvyklá být sama , vlastně jsem doteď ráda , když je kolem mě co nejmenší počet lidí a nebo taky nikdo. Nedávno jsem s tátou dala takovou řeč , kde jsem si vyloženě vytrhávala z hlubin srdce to co mě od jiných kdysi mrzelo.Z dob dětství , které bylo jaké bylo.Stěžovala jsem si na to ,že se mnou nikdo nechtěl kamarádit.Jednou, bylo to v první třídě jsem šla na obědy. Školu se třemi třídami jsme měli hned vedle MŠ a tam jsme se chodili taky v době oběda stravovat. Měli jsme tam svůj stůl ,protože nás bylo stejnak málo.Bylo tam narváno a bylo tam velice málo volných míst , možná jen jedno ,to už si nevzpomínám. Chtěla jsem si sednout ,ale ti kolem mě odháněli , dokonce i ti , se kterýma jsem si hrávala mě vedle sebe nechtěli...proč?Když jsem si snimi chtěla hrát , odstkovali mě ...proč?Já nebyla jiná , byla jsem jako oni a stejnak mě nechtěli mezi sebou.Dnes už vím , že to je jen prkotina ,ale očima dítěte to bylo bolsetné.Táta na to řekl ,že jsem prý jako malé dítě uvažovala oproti svým vrstevníkům víc rozumě , víc dospěle a já se mu to snažila vyvrátit. Je sice pravda ,že jsem byla spíš slušné dítě a za maličký prohřešek jsem už měla smrtelné křeče na srdci.(heh , Qimpy pamatuješ na ten můj úžasný nápad ,že se oběsím na klice dveří ,ketré se otvíraly dovnitř , kvůli rozbité váze , nebo co jsme to vlastně tenkrát rozbily? : D )Dnes trávím většinu času sama a nebo s lidmi ,které můžu doopravdy nazvat přáteli.Dětství uteklo jako voda ,ale to mě tolik netíží. Můj o sedm let mladší bráška po prázdninách nastoupí do první třídy a já si s hrůzou uvědomuju ,že jsem nestihla i jeho dětství.Byla jsem tak zvyklá na samotu ,že jsem se furt někde zašívala a nebo mě ze sobeckosti otravovalo jeho žadonění o to ,abych si sním hrála ,protože on tu kamarády vlastně ani nemá a já ho odháněla.Nejsem dobrá sestra už to vím a kdyby ta zatracená ,,časovracečka" existovala , vím jak bych ji využila.Nevyužila bych ji proto ,abych napravila své dětství ,ale abych vylepšila to co můj bráška neměl šanci zažít. Mrzí mě ,že není mezi námi menší časový odstup ,protože to by už bylo jiné.Vzpomínám na lidi ,kteří bohužel nejsou mezi námi a já bych jim ještě ráda řekla to co mám na srdci.Kdyby existoval stroj času , nezastavila bych svou řeč tak dlouho dokud by všechno nevyšlo z mého srdce i s pocity. Byla jsem v dětství velice uplá na prababičku.Chodili jsme spolu na houby (moje vášeň -hřiby nejím s velkým nadšením ,ale velice ráda je sbírám.Jako malé mi za to nadávali , protže jsem furt chodila s plným košíkem domů a už to nebylo ka dávat. Já to nechápala ..,,Proč mami nemám nosit další hříbky?"A tak se hřiby v domě kupily jen to svištělo) a slíbiy jsme si ,že v létě půjdem zase. Nestihly jsme to... Během chvilky jsem přišla o strejdu,dědu i prababičku.A já upnutá jen na jednu osobu (nelituji toho ,díky ní se dá říct ,že nejsem taková jako mí vrstevníci vůči starým lidem)a já si neuvědomila ,že odstrkuju stranou ostatní. Pak odešla a se mnou jako by něco zemřelo. Od úmrtí těchto lidí jsem žila jako ve spánku s otevřenýma očima. Tak nějak bez pocitů . Tak nějak jsem zapoměla prožívat .Když jsem se smála ,bylo to jen proto ,že ta věc ,které jsem se smála byla vtipná ,ale radost v tom smíchu nebyla.Takhle to bylo nějaký ten rok a teď?Když jsem konečně zase šťastná se mě většinou někdo chtyrej zeptá proč přemýšlím nad pochmurnýma tématama .Když se půl minuty neusmívám tak my hned musí něco být?Nedávno jsem utržila od života další ránu ,ale vypořádala jsem se sní celkem rychle.Bylo to tuhle zimu a téhle ,,věci" se už nezbavím.Ale přijala jsem to tak jak to přišlo ,vlastně to bylo něco co se dalo očekávat.Dokonce mám pocit ,že od té doby žiju svůj život líp než předtím a jsem ,,tomu" vděčná.(Jedná se o můj zdravotní stav , kdyby to někoho zajímalo ).Strojem času bych necestovala ,abych těmhle věcem zabránila ,ale abych je znovu prožila a možná lépe pochopila.Do budoucnosti bych nešla ani náhodou já se ráda nechávám překvapit ,ať už je budoucnost špatná a nebo dobrá.Ráda bych navštívila dobu keltů (jak jinak, že?).Myslím ty původní , neovlivněné jinými národy.O keltech bylo známo ,že se rychle mísili s jinými národy se kterými přišli do styku.Před tím ,než na ně začínal mít vliv římský nápor , jejich božstva nemusela mít podobu člověka.Neplatili mincemi ,měli svoje platidlo a nebo měnili. Obchodováním s jinými národy
(třeba s Řekama vyměňovali své zboží za víno a pak přešli na zlaté mince miskovytých tvarů co dostaly název ,,duhovky") je ovlivnilo a změny byly docela velké.Zkrátka ,abych to tady nerozváděla , ke keltům bych se ráda podívala ,ať si mě klidně obětujou jako vetřelce , hlavně ,že by se mi splnilo takové přání.Stejně mě tak napadá , proč se lidstvo pořád žene dopředu?Já vím změna je život a vynalézat nové věci je prostě dobrodrůžo ,ale já bych klidně dala přednost životu s lukem v ruce ,než tomu co vidím v téhle době. Tehdy se něco dělo ,teď se čas skoro zastavil.Dále bych navštívila středověký Hameln ,abych věděla jak to bylo s těmi ztracenými dětmi ,které má mít na svědomí tajemný pištec s čarovnou flétnou co hubí krysy a odvádí děti.Vím ,že je blbost ,aby někoho očaroval flétnou tak ,aby ho následoval ,ale zajímalo by mě , jestli to byl opravdu nějaký ten člobrda co odváděl mladé , kterým se ještě ve dvaceti říkalo děti ,aby zakládali nové vesice.Vůbec středověk bych tak nějak prolezla křížem krážem a nakonec bych se kousla v devatenáctém století a nahlížela bych přes rameno nějakému spisovateli při tvorbě , třeba v podobě stínu a byla bych svědkem jeho pocitů při psaní románů ,které nám nyní berou při čtení dech.Toulala bych se viktoriánským Londýnem a byla bych svědkem toho co se dělo. Byla bych u toho ,když chudoba musí ustoupit bohatství pyšné šlechty a žebrat. Dívala bych se ,jak se nachází někteří dobráci a sem tam přihodí almužnu žebrající rodině . Hlavně bych odhalila Jacka Rozparovače a přetáhla bych ho něčím po kebuli!*Přepadá ji vražedné šílenství*přece jen i když vraždil ty které vraždil , pořád to byly živé bytosti a na život druhých nikdo právo nemá.Zkusila bych si vražedně vyhlížející korzet tehdejších dam ,abych vědla jak se v tom cítily a co musely vytrpět pro to ,aby získaly svou vysněnou postavu.nakonec bych se vrátila a jako teď bych pila svůj heřmánkový čaj a vzpomínala bych.Do minulosti jiných století bych nezasahovala ,aby to všechno zůstalo tak jak to bylo.Já tady vymýšlí naivní hloupé nápady a asi vás nudím co? Radši přihazuju něco co se nemusí číst a dá se poslouchat .Tak se ještě omluvím za chyby (kterých tam je požehnaně ,ale dneska mě čekají odběry a tak my to strachy nějak nemyslí tak tedy sumimasen)a dám pokoj ,ju?
Lunae přeje hezký zbytek propršeného dne .
Ghost Of Lemora - Happy End Of The World
NOSFERATU-INSIDE THE DEVIL (tuhle vyloženě miluju)
Skeletal Family - Promised Land

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

kdyby existoval stroj času , navštívil/a bys :

Do budoucnosti
do minulosti
Nikam, mám rád/a součastnost

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama