Krátké filmy

16. prosince 2012 v 20:59 | Leonora L Lunae |  filmy
Tyhle snímky mě dostaly, potěšily, rozesmály i nutily k zamyšlení. V pár snímcích se toho dá říct tolik, i když někdy není třeba slov. Bez slov se dá rozesmát i rozesmutnit. Bez slov lze také komunikovat a předávat si pocity a zkušenosti. Bez slov lze dělat spoustu věcí, ale v dnešní době se zřejmě musí mluvit, aby si člověk nepřipadal sám. Když buddhističtí mniši mlčí několik let, jak si připadají? Cítí osamělost, i když se setkávají se svými druhy? Proč se cítíme osamělí, i když denně chrlíme tisíce slov k někomu? Proč lze slovy vyřčenými tak složitě mluvit a často se nevyjádřit a když své myšlenky přeneseme do psané podoby, mluví se lépe? Cožpak bychom neměli cítit větší jistotu, když slyšíme, co říkáme? A proč tomu tak povětšinou není? Někdy to jde i beze slov. V dnešní době jsou lidé neochotní číst z pohledů a pohybů druhých a vidí jen málo z toho, co ty němé výkřiky chtějí sdělit. Pro 21. Století je snadné se vyjádřit přes videa.
Inu, příjemnou zábavu nad tvorbou nadaných autorů krátkých animací, snad se budou líbit tolik, co mě :)
Jako první si vám dovolím představit Teddy's Nightmare
 

Blázen o sobě dal vědět

22. listopadu 2012 v 19:23 | Leonora L Lunae |  L.L.L.
Nebyl to Ježíšek, kdo provolával kanibalismus? Jezte, neb toto jest mé tělo. Lehce zvrácené, až zajímavé. Bojím se vánoc. Cukroví nechci radši vidět.
Franzl Lang dokáže rozesmát- ano, poslouchám u psaní jódlování.
Zaskakují mne lidi od nás ze školy, co na mě zírají, když čtu-nevídaný jev, v jednadvacátém století číst!!!
Ta tmavě fialová barva na vlasy chytla řekněme do černo-červena.
Mám pocit, že má páteř připomíná vetřelce.
Co dělal Noe, když byl jeden z párů zvířat na arše neplodný, nebo homosexuální?
Chobotnice jsou nejúžasnější zvířata, tedy hned po kočkách samozřejmě.
Taky se bojíte, že na vás plyšáci vědomě koukají a čekají na okamžik, kdy vás jejich plyšové tesáky roztrhají na kusy?
Freddy Krueger je nejroztomilejší hororová postava. A Edward s nůžkami na rukou taky… Mám úchylku na ruko-nožo-nůžkojídní muže ?
Leonora L Lunae - dokonalost sama, nechám se přejmenovat
Cizincům radím česky.
Když jedu autobusem, vyhlížím Slendermana.
Když jsem byla malá, měla jsem na zahradě vlastní pohřebiště mrtvých myší a ptáčků. Mé nutkání zajistit jim tento obřad bylo silné.
Mám silné podezření, že marťani tvoří velké procento mezi pozemskými lidmi. Bábinky s růžovými vlasy- jasný důkaz marťanství!
Děsí mě představa, že mě po smrti zpopelní a já se probudím během toho upalování. Bojím se, že když mě dají do rakve, probudím se a nikdo se nedozví, že žiju a už nikdy se nedostanu ven a umřu až později. Lidi prosím, nechte mě nejdřív rozložit a až pak pohřbít- ledovou rakev na Sahaře prosím.
Doopravdy jsem se zbláznila, nebo to je jen povrchové zranění? Já osobně doufám v obojí, protože to by znamenalo únik realitě, která sice není zas tak zlá, ale lepší by taky mohla být. Celé týdny přečkávám jen čekáním na vytouženou sobotu, svůj život přestávám žít a vstávám z popela jen v sobotu. Naprosto odmítám se nějak do něčeho zapojovat a užívám si svůj posvátný klid.
Minulé týdny a měsíce byly podivně zašmodrchané a teď nastává fáze uklidnění a smíření se s tím, že čas jde dál tam, kam měl vždycky namířeno, ať je to kamkoliv. Ale už jsem si zvykla. Čas zabíjím přemýšlením nad nesmrtelností chrousta, asi tak, jak je vidět nahoře. Skutečně jsem jakožto knihomol propadla počítačovým hrám. Jsem spokojený netvor :) A taky neuvěřitelně ospalý, poslední dobou nechutně unavený plaz s vaky pod očima, loupající se kůží a modráky všude možně, hlavně kvůli těm zmagořelým jehlám. Při cestě do školy pravidelně zakopávám- moje milované zimní botičky musí zřejmě nebotsky trpět -_-
A čím dál víc mi vadí, že mě někdo obviňuje z toho, že mluvím potichu, když mě trhá uši to, že lidi kolem mě mluví abnormálně nahlas, až mi z toho bzučí v uších. Což mi připomíná- učitelku hudebky házím do škatulky Mrťanů sražených s devítihlavou saní, kterou známe z pohádek. A fyzikář je zřejmě skřítek a dědeček Mrazík v jednom, co se sešel s medvědy až někde u Kolína (aneb-sledujte pohádky, je v nich spousta fyziky). Zbožňuju kreslené pohádky, jsou dokonale bezstarostné a zábavné. A anime jsou ještě lepší než filmy a pohádky dohromady.
Anime jsou také jedním z mála věcí, co mě dokážou rozbrečet. Bráškové Elricovi a jejich touha napravit dávnou chybu, napohled chladný Ciel Phantomvhive, a Lawliet (a jeho maniakální dvojčátko, které bohužel není v animáku T_T ). A Kigeki s kýčovou hláškou :,, jestli někomu řekneš, že jsi mě viděla se usmívat, zabiju tě…" a mohla bych pokračovat, jak dlouho bych chtěla. V hraných filmech prostě podle mě nejde dokonale vytvořit něco, co by mi vymáčklo slzu. Zamilovala jsem si Temné Stíny- nikdy nenavštívím Meka a Donalda, je to sám Ďábel :D T. Burton prostě ví co je dokonalé ^_^ .
A stále se nemůžu nikam hnout v psaní a svrbí mě prsty, abych zase všechno nesmazala a nezačala od znovu. Udělala jsem tu pár malinkatých změn, třeba jsem vymazala rubriku s povídkami. Nečekaně :D
Mám silné nutkání rozmlátit své hodinky a vytahat z nich ozubené kolečka. Aaach ty sprockets!

Tag!

19. září 2012 v 16:55 | Lunae |  L.L.L.
Zdravím po dlouhé době.
Začínám mít dojem, že smrt je skutečně nevyhnutelná. Jsem v prváku a už teď mám pocit, že zemřu na žaludeční vředy. Ale tak to prostě bývá. Během prvního týdne jsem zhubla, baštila hořčík ve velkým, a vůbec se každé odpoledne po příchodu domů klepala nervozitou a odmítala jíst. Teď už je to lepší, zjistila jsem, že ti lidi nejsou tak hrozní jak se zdálo. Ale povedlo se mi si zabouchnout tašku se všema věcma (včetně klíčů) do skříňky a dnes mi pro změnu rupl popruh u tašky pod tou tíhou-šikulka. Jde to zatím dobře…Zatím. Uvidíme, neřešme a nechme být.
Dlouho jsem tu nebyla, nebyly totiž nápady a ani nálada na psaní. Vůbec jsem distvůrční a je na čase napravit to, i když nevím v jakém směru. Dokonce i málo čtu. Sice mám rozečtenou Enigmu, druhá ještě nerozbalená na mě čeká a ze stolu na mě smutně kouká Pán prstenů se záložkou tak nějak uprostřed. A já jsem moc nesoustředěná na to, abych tu knihu otevřela na delší dobu než půl hodinu. Hudbu teprve ve svých sluchovodech oživuju. Pravda, před pár týdny jsem dřepěla furt jen u Minecraftu (neukamenovávat, mě to prostě baví :D ) a nedělala prakticky nic. Už začínám chytat kolej a vezu se po ní v celkem klidovém tempu. Vykopejte její kosti, ještě neumřela :)
 


Still alive

28. dubna 2012 v 7:23 | Lunae |  L.L.L.
Po nevím jak dlouhé době se opět ozývám, z čehož vyplívá, že žiju. Konečně mám víc času, jelikož přijímací řízení mám za sebou. Číslo 127/218 úspěšně přijato na obě školy. Tak to bychom měli. V pondělí odesílám zápisový lístek na Gymnázium Komenského v Jeseníku. A ten pitomý čas se nesnesitelně krátí. Mám rozečtenou Annu Kareninu, čeká mě Goya a dvě Enigmy. Konečně vyšel 4. Díl Odkazu dračích jezdců. Jupí! A teď už se nemám na co těšit. Ach jo… Počasí je super-do té doby než mě nemilosrdně sežehne. Škola je super-když vyučování rychle uběhne. A lidi jsou super- dokud mlčí. Konečně se držím na 50 kilogramech. Dělám si radost-i já sama sebe štvu méně. Kdybych měla popsat svoje pocity z toho co bylo a co je teď, dopadlo by to takhle :

Přesně jako bych se vykuklila :) život může být nádherný i když člověk nepije, nekouří, nebere drogy, nečichá barvu…
Což mi připomíná, že nežiju svůj život sama, ale v páru. Další jupí! Člověk by neměl být sám :)

A mám chuť zas vyběhnout s foťákem-a taky to udělám, takže přibudou fotky i sem. Dokonce mám tvořivou náladu, takže se možná objevím častěji. Ale prozatím nic neslibuju.


Ulítlá aneb-rýmy na legendy

27. ledna 2012 v 19:55 | L Lunae |  Lunaeina tvorba
Nuda je sviňa, já mám důkaz (nic v tom nehledejte, prostě jsem si jen hrála se slovíčky) ;-)

Brnkla tětiva,
William opět trefil.
Šíp odrazil se od zdiva,
Kronikáře střelil.

Za zdmi Bastily vězeň sedí,
Na tváři masku ze železa má,
Kdo je nikdo neví,
Také ho nikdy nikdo nepozná.

Ať Rome a Julie,
Hamlet a Ofélie,
Kdo skutečně napsal Othela,
Jó, to kdybych věděla.

Chudým dával, bohatým bral,
V Sherwoodském lese se ukrýval.
Kdo byl muž zvaný Robin Hood
A proč to nikdo nezjistil doposud?

Kulatý stůl a jeho rytíři,
Král Artuš s Merlinem
Historikům prach z knih rozvíří,
Snad se rozluštění dožijem.

Údajně měl chodit po vodě,
Dotekem léčit mrzáky a mrtvé budit k životu,
Jinak byl prej chlápek v pohodě,
Celou dobu nejspíš sekal dobrotu.

Nad hlavou létá,
Do obilí obrazce vyryla
Co u nás hledá,
Aštar Šeran a jeho flotila?

Z tohoto všeho vyplívá,
Nějaká pomotaná hlava se nudila
(pravděpodobně to byla L-ina :D )
A tohle jsem u toho poslouchala furt dokola -AGE of PUNK - Kiss Me Kiss Me
L si může máváním ruku utrhnout o(((n_n

Kam dál